Po splavnění naší největší řeky dopravci neustále řešili, jak znovu využít lodice a šífy, které proudem dopluly s materiálem a zbožím do Prahy. Většina plavidel, postavená v Týně nad Vltavou byla určena pro jedinou cestu, pak byla svezena do Hamburku a tam prodána nebo rozebrána na dřevo. Aby se dražší a lépe vybavené lodě po vyložení nákladu mohly vydat na další plavbu, musely se pomocí koňských potahů dovléci zpět na horní tok Vltavy. Okolo strmých skal se nejprve stavěly dřevěné ochozy, ale ty většinou vydržely jen do jarních ledů, a tak bylo nutné vybudovat podél břehů kamennou potahovou stezku.
