Osadníci

Nechtěj, děvče, trampa nebo kovboje,
ani jeden není stálý v lásce.
Každý z nich má radši pračky, souboje,
kde je život neustále v sázce.
Milují jen prérii, život dobrodružný,
pro lásku se nehodí,
to není sport mužný…

V úplném začátku jezdili trampové do přírody ve starých kalhotách a saku s kšiltovkou na hlavě a pinglem přes rameno a nijak se nelišili od ostatních výletníků. Jakmile začaly být s rozvojem tisku dobrodružné romány ilustrovány a hlavně pak promítány filmové kovbojky, dal se tramp poznat podle oblečení na první pohled. Měl manžestrové kalhoty, na nich široké opasky s pochvami na zálesácké nože, většinou uzpůsobené kuchyňské. Přes kostkovanou košili s šátkem nesměla chybět také tátova vesta a na hlavě samozřejmě stetson, což byl upravený běžný plstěný nebo skautský klobouk. Takto ortodoxně zápaďácky oblečených part bylo velice málo, většina trampů se musela spokojit s tím, co měla staršího na sebe doma. O nějaké době kovbojské se proto nedá mluvit. Teprve po válce se dostaly do výprodeje rozličné vojenské přebytky, především našich legií a západních armád, a tak se mohl do přírody obléci každý podle

toho, co mu vyhovovalo. Trampy zajímaly hlavně americké torny, zvané usárny, khaki blůzy a košile, pracovní kombinézy - overaly, stany a celty, klobouky, polní lahve, lopatky, ešusy, šálky a další v přírodě užitečné věci. V polovině 20.let už se vybavení pro táboření začalo také dovážet přímo z USA a Kanady, objevily se originál svetry, pulovry, kanadské kabáty, kvalitní nože a sekery, skladné vařiče, kotlíky a pánve, zkrátka plný tábornický sortiment. Na víkendy se začalo jezdit v čím dál praktičtějším oblečení, oblíbené se staly pumpky, v zimě se chodilo ve vysokých šněrovacích kožených botách - kanadkách, v létě v plátěných kedskách, na hlavách se nosily měkké klobouky a bílé námořnické kulaté čepičky. Trampující dívky se oblékaly mnohem střízlivěji, většinou nosily sportovní halenky a sukně, na hlavách měli dámské kloboučky. Když se na osadách začalo objevovat čím dál více děvčat, mnohý tramp do n

některé squaw zamiloval, později s ní oženil a pořídil potomky. Tak se trampský život pomalu měnil v rodinnou rekreaci a podle toho se přizpůsobilo i oblečení, které se zvolna přestávalo lišit od ostatních výletníků. A tak osadníci ve vytahaných teplákách, kteří jsou zachyceni na dobových fotografiích, trampy už moc nepřipomínají. S touto skutečností se ale někteří kamarádi a kamarádky nechtěli smířit, místo aby si také pořídili chatu nebo srub, pomalu opouštěli osady na Veliké řece a s tornou na zádech a kytarou přes rameno se vydali prozkoumávat vzdálenější kraje a pokračovali v divokém táboření. Právě díky této trampské odnoži tramping nesplynul s chatařením, a zachoval se do dnešní doby a jeho původní myšlenka stále žije. Pouze se změnilo oblečení a vybavení.