Ahoj, kamaráde, zvedni se mnou číš,
osud číhá na tě všade,jemu vstříc nemusíš;
snad pijem naposledy, to ví jen bůh sám,
mně nevadí to tedy,vždyť dnešek patří nám!
Pozdrav ahoj, který čeští trampové převzali od členů vodáckých spolků, pochází z anglického ahoy, což je námořnické volání na míjející loď (hoy – menší nákladní loď) už od středověku. Některé neoficiální, především katolické zdroje uvádějí, že nápis AHOJ býval umístěn na přídích španělských korábů a je zkratkou těchto slov: Ad HOnorem Jesu (Ke cti Ježíše).
Trampské oslovování kamaráde a kamarádko pochází z francouzského Camarade (čte se kamarad), které vzniklo ze španělského Camarilla, což znamená komora. Přeneseně se tak také nazývalo komornictvo, které žilo v domácnosti panovníka a nezřídka mělo na něj značný vliv. V dobrodružných románech vycházejících ke konci 19.století je kamarád totéž co druh, tovaryš či věrný přítel.