Však kdo je zná, ten rád je má.
Toť trampové jsou, kluci bez vady,
oni jdou nocí temnou do vzdálené své osady...
První partičky trampských průkopníků tábořily po vzoru svých hrdinů z Mayových spisů a povídek Breta Harta či Jacka Londona ve Svatojánských proudech už před I.světovou válkou, právě sem tito mladíci pravidelně utíkali z Prahy před jednotvárným životem do svého světa romantiky. Ten jim dával oproti hromadným výpravám různých placených organizací a spolků, jejichž členové byli sešněrovaní předpisy a řády nebo rodinným výletům s rodiči přesně to, po čem toužili.
Pobyt v přírodě bez dohledu dospělých, vlastní výběr kamarádů a volnost rozhodování dle vlastních pravidel. Když u nás v roce 1914 A.F. Svojsík zavedl skauting, přidávali se k nim většinou bývalí členové různých skautských spolků. Některým vadila polovojenská kázeň a výchova v duchu podivné měšťácké morálky, jiní prostě neměli peníze na členství nebo skautským létům odrostli, proto začali jezdit na své víkendové výpravy neorganizovaně - na divoko. Tak pro ně vzniklo pojmenování, které vydrželo až do 30.let, divocí skauti. Sami si však vždy říkali trampové. Společně s nimi trampovala i děvčata - squaw, což bylo ve skautingu, který byl segregován podle pohlaví, zcela nemožné.
V červnu roku 1919 se v pražských kinech objevily tehdy ještě němé americké seriálové filmy, které mládež ihned očarovaly. Během promítací hodiny, kdy se uvádělo vždy několik krátkých epizod, mohli na vlastní oči vidět daleké krajiny, o kterých před tím jen četli. Především kovbojky jako Červené eso, Býčí oko, Liberty nebo Texaský Jack, ve kterých hrály tehdejší mužské a ženské světové filmové hvězdy, se staly inspirací pro hromadný útěk mládeže z šedi velkoměsta za romantikou dálek, i když jen kousek za Prahu. V sobotu a neděli se na nově zakládaných trampských osadách stávali ze studentů a učedníků drsní zálesáci, kovbojové a dobrodruzi, snažící se být oblečeni a žít podle filmových hrdinů z Divokého západu. Ze Svatojánských proudů se trampování rychle rozšířilo po celém okolí Prahy a později se tramping stal celorepublikovým fenoménem, ojedinělém ve světě.