Nad prvním zákrutem Svatojánských proudů stojí po staletí malebná víska Třebenice. První písemná zmínka o ní je už z roku 1055 v listině knížete Spytihněva II., který daroval její část (3 domy) Ostrovskému klášteru v Davli. Později patřila k panství Hradišťko a nakonec strahovským premonstrátům. Právě ve Strahovském klášteře byl opatem Kryšpín Fuk, který se proslavil tím, že provedl splavnění Vltavy a umožnil poměrně bezpečné proplouvání Svatojánských proudů. O starobylosti této vesnice svědčí i její jméno. Slovní kmen “třeb” je v českých názvech poměrně častý, jedná se o místo ještě z pohanských dob a souvisí se žárovištěm. Jinak podle pověsti se prý Žižka, když táhnul na Prahu, ptal svých hejtmanů, co asi může být v těchto místech. Jeden odpověděl: ”Třeba nic”.
Ačkoliv jsou Třebenice blíže ke Slapům, patřily vždy do katastru Štěchovic, s kterými sdílely svůj osud. Bohem zapomenutá vesnička ožila ve 20. letech minulého století, kdy poklidnou hladinu života ve Svatojánských proudech rozčeřili trampové, kteří si u řeky postavili své sruby a dřevěné chaty. Velký zlom v historii Třebenic nastal při budování Slapské přehrady. Na staveniště u řeky se sjížděly stovky pracovníků, byly postaveny ubikace pro dělníky a řadové domky pro budoucí zaměstnance elektrárny. Tak přišla na svět druhá část vesnice, Nové Třebenice. Prodloužením trasy parníků pod přehradu nastal další příliv výletníků, kteří začali navštěvovat nově vzniklou údolní nádrž.
