Johánek z Pomuka, což bylo pravé jméno Jana Nepomuckého, se narodil kolem roku 1340 ve stejnojmenné vsi na jihozápadě Čech, která patřila nedalekému cisterciáckému klášteru. Při sloučení s vedlejšími Přesanicemi v roce 1383 vznikl její nový název Nepomuk. Základní vzdělání získal Johánek ve škole farního kostela sv.Jakuba v tehdejším Pomuku, bakalářské zkoušky složil na pražské právnické fakultě a v italské Padově promoval na doktora církevního práva. Svoji kariéru v církevních službách zahájil jako veřejný notář a zároveň oltářník v katedrále svatého Víta, kde se stal později kanovníkem. Úspěšně začal shromažďovat církevní obročí, takže byl ještě kanovníkem u sv. Jiří, sv.Havla a na Vyšehradě a zároveň arcijáhnem žateckým. Svého nejvyššího postavení dosáhl ve funkci generálního vikáře pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna, králova úhlavního protivníka, což se mu stalo osudným. V roce 1393 se chystal Václav IV. založit v západních Čechách nové biskupství, jehož hospodářským základem měly být statky kláštera benediktýnů v Kladrubech a kterým chtěl oslabit vliv a moc pražské diecéze. Johánek proti králově vůli potvrdil volbu nového kladrubského opata a tím celý plán zmařil. Proto byl zajat, při výslechu na skřipci umučen k smrti a shozen z Karlova mostu do Vltavy. Jeho tělo bylo pohřbeno v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Podle legendy byl Johánek z Pomuka zpovědníkem královny Žofie, který ani při mučení, kdy ho král Václav IV. osobně pálil pochodní na bocích, královnino zpovědní tajemství nevyzradil. Při prohlídce světcových ostatků v roce 1719 vypadl z lebky kus zachovalé načervenalé tkáně, který přítomní anatomové označily za jazyk. Právě toto mylné zjištění se stalo podnětem k prohlášení za svatého. Teprve při posledním ohledání v roce 1973 se pomocí moderních přístrojů zjistilo, že se jedná o zbytek mozku. Sv.Jan Nepomucký je patronem lodníků a zpovědníků, jeho sochy bývají umístěny na mostech nebo na březích řek. Představují kněze s pěti hvězdami kolem hlavy, který drží v ruce kříž, popřípadě ještě palmový list. Někdy má prst před ústy jako připomínku zachování zpovědního tajemství.