se nachýli1i přes podivnou dvojici, viděli, že je dítě studené
a bez tepny.
»Je mrtev,« řekl jeden.
Kentuck otevřel oči. »Mrtev?« opakoval slabě.
»Ano, muži, a vy umíráte rovněž.«
Usměv rozzářil oči dohasínajícího Kentucka.
»Umírám!« opakoval. »On mne béře s sebou!
Řekněte hochům, že teď budu se Zdarem já!« A silný
muž, svíraje křehké děcko, jako prý se tonoucí drží
stébla, odplaval do řeky stínů, která. věčně plyne do
neznámého moře!
--
Konec