her. Pro něj nechávala propadati mezi listím paprsky
zlatého slunečního svitu, které dopadaly zrovna na jeho
dosah. Posílala toulavé vánky, aby mu donesly vůni
vavřínů a smolných pryskyřic. Pro něj ve1iké smrky
kývaly přátelsky a ospale, pro něj bzučeli včely a čmeláci,
a mandelíci houkali ukolébavý doprovod.
Takovým bylo zlaté léto tábora Řvavých. Byly to
doby »přílivu« a zdar byl s nimi. Kutací dílce skytaly
ohromný zisk. Tábor byl žárliv na své výsady a hleděl
podezřivě na cizince. Přistěhovalectví nebylo nijak
povzbuzováno a aby svoje osamocení učinili co nejbezpečnějším,
zabezpečili si právně předkupní práva na
okolí svého tábora. To a jejich pověst zvlášt dobrých
střelců z revolveru udržovaly zdrženlivost a soběstačnost
tábora od rušitelů. Poštovní posel - jejich jediné
pojítko s okolním světem, někdy vyprávěl podivuhodné
příběhy o táboře. Říkal:
»Mají tam ulici ve "Řvavém", která zastíní každou
ulici v Červeném Psu. Mají popínavé rostliny a květiny
kolem domů a myjí se dvakráte denně. Ale jsou hrozně
drsní k cizincům a zbožňují nějaké indiánské dítě.«
Se vzrůstajícím zdarem tábora přišla i touha po
dalším zdokonalení. Bylo navrženo vybudovati příštím
jarem hotel a pozvati jednu nebo dvě slušné rodiny,
aby se tam usídlily k vůli Zdarovi, jenž by snad získal
ženskou společností. Oběť, kterou tento ústupek ženskému
pohlaví stál muže, rozhodně skeptické vůči jeho
obecné ctnosti a celkové užitečnosti, lze vysvětliti toliko
jejich oddaností Tommymu. Několik se jich dosud
vzpíralo. Leč rozhodnutí nemohlo býti uvedeno ve
skutek dříve nežli za tři měsíce a menšina se mírně